Ale… Co když existuje i jiný způsob? Právě nad tím se zamysleli v Roslinově institutu při Edinburské univerzitě, centru pro výzkum zvířat, kde se narodila ovce Dolly. Co kdybychom místo útoku na virus (nebo čekání, až chřipka přestane „skákat“) změnili zvířata sami?
Jak? Změnit zvířata? Přesně tak. Víte, chřipka A potřebuje v kuřecích buňkách protein ANP32A, který je klíčový pro její replikaci. Roslinův tým provedl modifikaci genu, který stojí za tímto proteinem, pomocí CRISPR. Je to stejně protichůdné jako geniální: výsledná kuřata se virem téměř nenakazí a samozřejmě ho nešíří.
Při tisíckrát vyšší dávce, než je běžné, se jich nakazila jen polovina.
Když genetika zavře dveře, chřipka otevře okno. Protože asi nejpodivnější je, že chřipka se rychle přizpůsobila nedostatku ANP32A a začala k replikaci používat dva jiné proteiny (ANP32B a ANP32E). Nejsou sice tak účinné, a proto trvalo tak dlouho, než se kuřata nakazila, ale dává nám to dobrou představu o tom, jak ďábelská nemoc to je.
Nicméně cesta je tu. To, že máme důkaz konceptu, potvrzuje, že vesmír aplikací této technologie je potenciálně nekonečný. V neposlední řadě proto, že umožňuje zavádět takové mutace, aniž by byla ohrožena produkční schopnost zvířat.
Nyní však zbývá to nejdůležitější: zajistit, aby tyto genetické změny „nezpůsobily“ mutaci viru, která by jej učinila nebezpečnějším.
